15+
Mám chuť psát něco úplně střelenýho, brakovýho, debilního a šíleně si vymýšlet (ale nepíšu tak nakonec každej rok?). Tak třeba dnešní téma bude ten první impulz…? Otázky, samé otázky.
A k drabblu posílám písničku.
Poušť je měděná, silnice přímá jako střela, v dáli se chvěje placaté město.
Poprvé takhle šlapal po krajnici v žáru odpoledne, když ho uprostřed ničeho znenadání vyhodil ten chlap a dupl na plyn. Plahočil se tenkrát v mučivém vedru třináct mil do nejbližšího města. S rozpíchaným zadkem a šílenou žízní. Fakt bobánek.
Kráčí a pomýšlí si na pár stovek a třeba drahý hodinky.
Ty vzpomínky patřily jeho dávnějšímu já. Teď už podobně odlehlá místa vyhledával; teď už mu hlavu chránil klobouk a ústa šátek. Ve všité kapse džínové bundy si lebedila malorážka Walther.
Nešťastníkovi v poušti vždycky nějaký dobrák zastaví.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Poučil se
Aries
Poučil se
Kdo po tobě kamenem,
tif.eret
ty po něm dvěma.
A tak se z něj stal desperát
Esclarte
A tak se z něj stal desperát obalený prachem cest. Povedené.