Oči vedlejší koleje

Díval se z okna malého pokoje koleje. Jediné, co viděl, byla budova vedlejší koleje. Zdála se stejná a přesto mu připadala tak jiná. Zajímalo ho, jaké by to bylo bydlet na tam a ne tady. Znáte přeci ten pocit, že za plotem je tráva zelenější. Přesně tak se cítil.
Po chvilce si všiml rozsvíceného okna naproti jeho. Stála tam dívka a upírala svůj pohled na jeho kolej. Nejspíš přemýšlela o tom samém. Když si ho všimla, usmála se. To dělala vždycky, když se jejich oči takto setkaly.
Vedlejší kolej pro něj byla zkrátka krásné místo, na které se nikdy nepodíval.