Řekli mi, že klid léčí (celým srdcem doufám)

Udělali, co mohli. Dál Regulus potřeboval hlavně klid, a jim nezbylo než doufat.
Remus odešel spát, aby za pár hodin mohl převzít dohled nad pacientem, a Sirius s Kráturou, který odmítl opustit lože svého pána, osaměli.

"Kráturo." Sirius se pro něco unaveně sehnul. "Tohle není, a znovu opakuji, není oblečení. Tady máš Removy nazouváky. Ber to jako gesto dočasného míru, nebo třeba pracovní obuv, mně je to jedno. Ale mokrý fleky na parketách už dneska nezvládnu."

Krátura se pro jednou nezmohl na kousavou poznámku. Namlouval si, že je to vyčerpáním.
Přesto, když si papuče obouval, nedokázal se ubránit hřejivému štěstí.