Nesmrtelná želva

Vnouček chtěl pohádku a tak dědeček vypravoval.
„Byl jednou jeden želvák, o kterém všichni říkali, že je nesmrtelný. Všechna zvířátka mu od narození říkala strejčku, ale pak zestárla a umřela a želvák nic.
Nakonec tomu želvák začal sám věřit. Pyšně chodil po lese, a všude říkal, jak je úžasný. A jednou se natřásal tak moc, až ho kleplo a on umřel,“ dovyprávěl dědeček.
„Co z toho plyne?“
„Že každej jednou umře,“ přitakal vnouček důležitě.
„No, vlastně to bylo 'pýcha předchází pád', ale tohle taky jde,“ zasmál se dědeček trochu hořce.

Poslední dobou mu mráz v kostech nerozpustil ani rozpálený krb.