V doupěti

Nenesli ho nijak daleko. Sice sebou cukal, ale svalovec ho držel pevně a pustil ho až když dorazili do tábora. Takové malé údolíčko to bylo, pár provizorních stanů a dvě ohniště. Jeho stále svázaného posadili ke stromu. Snažil se křičet, ale přes roubík sotva huhlal. A mezitím mu jeho únosci probírali věci.

„Kruci, on u sebe nemá ani hovno.“
„Važ slovník, máme tu dámy.“
„Nasrat, Maruna s Ester nejsou žádný dámy.“
„Fér, ale pořád tu máme děcko odchovaný v klášteře.“
„No tak to ho před náma nějaká ta víra určitě ochrání, ne?“

Maria se tomu uchechtla a zamířila k Thomasovi.