7. kapitola - Akce

Zpracovávání kusů mrtvých rybenek není zrovna vábnej zážitek, ale někdy si brouk nevybere. Nadávky jsem cedil pod tykadla, abych nepřilákal nežádoucí pozornost a už když se rybenky podruhý chystaly k dennímu klidu, bylo všechno připravený, včetně záložního plánu.
U rybenek provoz nikdy neutichne. Přes den si jich sice většina zaleze k odpočinku, ale nechávaj hlídače v pohotovosti. Nikdy neví, kdy na ně budou chtít sousedi zaútočit. Tuhle míň rušnou dobu jsem si vybral k akci. Mrtvýho giganta jsem vykuchal, aby byl co nejlehčí a z kusů jeho kolegů jsem mu sestrojil víceméně funkční kolečka. Když ho roztlačím směrem, kterým se svažuje podlaha, nabere slušnou rychlost.
Plán mám dvojí, buď se stráže za nestvůrným narušitelem vrhnou a já jim za zády nepozorovaně proklouznu nad prkna, nebo před ním v hrůze prchnou a já nad prkna proklouznu nad gigantem. To nemůže selhat!
Už jede!
Nožičky z něj vesele vlajou a kolečka promazaná rybenčinou ani nevrznou!
A sakra.
Půlka rybenčích stráží vyráží zlikvidovat narušitele, půlka jich zůstává ve střehu na stráži.
Jak si to ty zbroukasynové představujou? S tímhle jsem nepočítal!