Zardousit ptáčka

Obrázek uživatele Jeřabina
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Smířlivé smuténky.

Varování: 18+, trigger warning na sexuální násilí a obecně deprese a ošklivárny. Původně jsem tuhle scénu nechtěla popisovat, jen na ni odkázat... ale nevím. Nějak jsem dneska měla pocit, že musím a měla bych. Pokud je to moc, tak se omlouvám.

Drabble: 

(Podzim 1920, sto verst před Vladivostokem. Tábor malé jednotky – vojáci odešli pro zásoby.)
Alžběta: (zatápí, prozpěvuje si) Ach synku synku, doma-li jsi.
(Připlíží se tři bolševici.)
První: Podívejte, hoši, nechali tábor nehlídaný.
Druhý: (vzrušeně) Váňo, ženská! A pěkná.
Alžběta: Ach synku synku, doma-li jsi...
Váňa: Voloďo, to je sestřička...
Voloďa: To komunistu nezajímá! Aljošo, chyť ji.
Alžběta: Tatíček se ptá, oral-li jsi...
Váňa: Počkej, to není pravda...
Aljoša: Chlapečku, pravda je hezká věc, ale ve válce na hovno. Skoro jako ženská. (vyskakuje z úkrytu)
Alžběta: Kdo jste? Pusťte mě! (snaží se vyvléct Aljošovi)
Voloďa: Nemel se, třeba se ti to bude líbit.
Alžběta: (vytahuje skalpel, bodne Voloďu) Pusť, prasáku!
Voloďa: (s nápřahem Alžbětu udeří) Bělogvardějská kurvo! Aljošo, podrž mi ji! Rozřízni jí šaty!
----
(Jednotka v lese uslyší křik.)
Vladimir: Proboha, Alžběta!
(Rozebíhají se do tábora – akorát vidí, jak si Voloďa zapíná kalhoty.)
(Nataša tahá šavli, vrhá se na Voloďu)
Vladimir: (rozebíhá se k Alžbětě, zakrývá ji kabátem) Bětko! Ne!
(Výstřel! Vladimir padá, drží si koleno. Aljoša utíká do lesa.)
---
(Večer, sedí kolem ohně. Vladimir obvázaný, Alžběta hledí do země.)
Nataša: (přichází, nese plecháček) Bětko, tuto vypij. Vratič... abys...
(Alžběta pije. Potom hořce zabrouká): Ach synku... synku... (láme se jí hlas)

Závěrečná poznámka: 

Jsme celkem daleko od posledního drabble - je konec června 1920, cesta konečně už zpátky domů. Že Alžbětu nechali na tu chvíli samotnou si budou nadosmrt vyčítat. (jsme taky už za dějem hry - tohle je můj osobní epilog pro Alžbětu)

Je možné, že to není muzikál. Ty verše jsem nenapsala já. Ale zpěv to obsahuje. A komické mi to nějak nevyšlo.

Skácel pro zlé časy:
Kyvadla zavěšená mimo vítr.
Píšťaly bez dechu.
A trávy stranou času.

Stmívání vyhloubená v kameni.
Nikdo ti v dlani vodu nepodá.
Zčernala po zvonech a nesmíš.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

jestli to nebude uznáno, dám ti půlku ze svý DMD placky :-)
je to otřesný, drastický a výborný

Obrázek uživatele Jeřabina

Děkuju. :) (ale placku snad mám i tak)

Obrázek uživatele Doktor

Moment, v tom zadání bylo taky, že to má bejt veselý?? To jsem přehlídl... Každopádně se mi to líbí a kdyby Ti to šéfky nechtěly uznat, tak jim přijdu zatančit a zazpívat, a to bude potom horror!

Obrázek uživatele Jeřabina

Né, já akorát psala, že mě nenapadá, jak tohle téma udělat nekomicky. No a pak mě to napadlo. :)

(ale ten zpěv je jako výrazně pochybný :))

Obrázek uživatele Tenny

:( A já si říkala, jaký to bude mít happy end a ono tohle... Oh no. :(
Proooooč. Proč mi tohle děláš.
Je to strašně úžasně napsaný, realistický a vůbec, trhá mi to srdce. :(

Obrázek uživatele Jeřabina

Ještě to není konec.
A přiznejme si, že jen tak proskákat Sibiří, první světovou válkou a občanskou válkou bez jizev na duši by bylo hodně nepravděpodobný.

Obrázek uživatele strigga

Tohle jsem četla včera a podruhý to přečíst nedokážu - ale je to hodně silný.

-A A +A