Ve stínu kapradiny
Mezi větvemi staletých smrků se prodraly první paprsky ranního slunce. Pozlatily jiskřičky vířícího prachu, rozvoněly jehličí.
Ve stínu kapradí leží hajný. Slunce mu na bledé kůži maluje krajkový stín. Mech vydechuje vlhké teplo, stínová mozaika rozechvěle tančí na zavřených víčkách. Po režném rukávu přeběhne brouček.
Rezatou borkou pomalu stéká pryskyřičná slza. Kukačka kuká lživou předpověď.
Ze stébla trávy skane kapka rosy, dopadne na klobouček ryzce, sklouzne na zem, hrabanka ho vpije.
Rozespalý pták poplašeně zatřepotá křídly, zavřískne a vzlétne nad vrcholky stromů.
Zabzučí moucha. Leskle modrá, vypasená, chlupatá.
Ve stínu kapradí leží hajný a pod ním se černá jezírko krve.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Nabralo to zaujímavý koniec.
Nabralo to zaujímavý koniec.
Děkuji.
Děkuji.
Konec je vlastně začátek povídky pana Čapka.
Nádherně napsané od prvního
Nádherně napsané od prvního slova do posledního.
Děkuji.
Děkuji.
Úžasný popis lesa roztočil
Úžasný popis lesa roztočil mou představivost, takže ten závěr - úlek.
Díky.
Díky.
Čapek v téhle povídce taky krásně lyricky popisuje les, on pak vyniká kontrast s uvažováním pytláků, kteří hajného zabili.
Krááásně popsaná atmosféra.
Krááásně popsaná atmosféra. Nádherné! A ten název mi připomněl tu písničku... ,,V stínu kapradiny spal, měl na čele šrám"... :)
Děkuju.
Taky jsem u psaní na tu písničku myslela. I když název odkazuje k povídce Josefa Čapka.
Nádherný popis lesa. Tak
Nádherný popis lesa. Tak krásně poklidný až do poslední věty. Ta klid rozbila.
Se podepíšu. Moje první
Se podepíšu. Moje první reakce: Ale kuš!
Dobré to je.
Já nic, já muzikant. To Josef
Já nic, já muzikant. To Josef Čapek.
To je tak krásně malebné a
To je tak krásně malebné a ten konec. To jako dýka do zad. Až zamrazí.
Omlouvám se za kudlu v zádech
Omlouvám se za kudlu v zádech.
Páni, to bylo takové něžně
Páni, to bylo takové něžně poetické a pak ten konec!!! Ten mě zaskočil. To se ti opravdu povedlo.
Děkuji, ale zásluhy má pan
Děkuji, ale zásluhy má pan Čapek.
Tomu se říká...
... brutální lyrika! Krásně vše načechráno, idyla až idylická, k strhujícímu poslednímu obrazu! Nádhera!
Děkuju, moc si toho vážím.
Děkuju, moc si toho vážím.
To je ale ošklivé a poetické
To je ale ošklivé a poetické zároveň. A krásné.
Děkuju!
Poeticky ošklivé :)
To je tak moc krásné a
To je tak moc krásné a přiotom nakonec děsivé.
to je tak skvělé, ta
to je tak skvělé, ta atmosféra by se dala krájet - a od začátku jsem tušila, že tam něco nehraje...
Děkuju!
Děkuju!
Ony tam malé náznaky byly. Třeba ta kukačka. Jsem ráda, žes tušila :)
Pamätám si tú knihu, a tak
Pamätám si tú knihu, a tak som od začiatku tak trochu tušila, čo príde... Strhujúce drabble.
Děkuju!
Děkuju!
Ten kontrast je neuvěřitelný.
Ten kontrast je neuvěřitelný. S poslední větou jsem se lekla, jako při ráně z děla.
Zase tak polekat jsem
Zase tak polekat jsem nechtěla. Omluva :)
Hned jsem si k tomu pustila
Hned jsem si k tomu pustila písničku od Jany Kratochvílové a udělalo to ještě zajímavější dojem. Čekala jsem, že na konci bude smrt, ale to nastínění je dechberoucí.