Pastorčí věž
Konečná Achmatovová pro Sergeje a Annelise a Osamění
Tolikrát už mě kamenoval svět,
že na počtu ran dávno nezáleží,
že z kamenů se dala vystavět
pastorčí věž nejvyšší ze všech věží.
Vzpomínám v dobrém, zdravím přátelsky
všechny, kdo k dílu přiložili ruce.
První tu vidím jitřní záblesky,
poslední vítám večerní hold slunce
a často v oknech mého podkroví
hostuje mořský vítr ledový,
holub mi zrní vyzobává z dlaně...
A k sloce básně dosud nedopsané
mi Múza s klidem božsky troufalým
osmahlou rukou doplňuje rým.
Sergej se vracel z práce uondaný – takže deštník navíc před jejich dveřmi ho zaskočil nepřipraveného.
Lekl se. Co Annelise?
Dveře otevřel potichu. Pak uslyšel smích a otázka mu zkroutila žaludek.
Hlupáku. Válečné lásky nevydrží.
S temným výrazem vešel. Annelise s vysokým elegánem se přistiženě obrátili.
„Neruším?“ zeptal se štiplavě.
Elegán ji předběhl. „Marcel Deveraux, těší mě.“ Jeho tón říkal falešná identita. „Slečna nám pomáhá v jisté… citlivé záležitosti. Na techniku je jednička – a Němci ji nečekají.“
„My utekli, ale co ostatní?“ prohlásila Annelise plamenně „Nemůžu je v tom nechat!“
Sergej, opět, seznal, že je idiot. „Nemůžeš. Promiň. Jak vám pomůžu?“
Navazuje na Ledovec.
Vlastně sama nevím, jak přesně skončí. Myslím, že snad dobře, ať už to znamená cokoliv. Ale ještě před sebou mají tihle dva spoustu dobrodružství, než tomu tak bude.
Kdyby vám chybělo to eso, tak v mnoha karetních systémech má hodnotu jedna a často se může nečekaně skrývat v rukávu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Uf, to jsem ráda!
Uf, to jsem ráda!
Děkuju, já taky (hlavně že už
Děkuju, já taky (hlavně že už to mám hotový :))
jsem ráda, že se dostali do
jsem ráda, že se dostali do bezpečí
Děkuji :)
Děkuji :)
díky za dobrý konec
díky za dobrý konec
Já díky za poctivé
Já díky za poctivé komentování :)
Statečná žena potřebuje
Statečná žena potřebuje odvážného muže, je dobře, že se našli.
Sergejovi se vůbec nedivím.
Sergejovi se vůbec nedivím.
Jsem ráda, že to dobře dopadlo.