Bolestivé vzpomínky
Svým způsobem pokračování ... předchozí část: http://sosaci.net/node/29704
Chtěli jste to vědět, tak tady to máte...
Colleen seděla ve svém pokoji a pokoušela se nemyslet na minulost.
Marně...
-*-
Třináctiletá dívka stála před mužem, který se na ní usmíval. Z jeho úsměvu se jí dělalo špatně. Nabízel ji život, který by si normální dívka jejího věku odmítla vybrat.
Jenže ona nebyla normální. Ne po tom, čím si prošla.
A tak souhlasila a upsala se mu. Prodala vlastní tělo na dlouhých deset let. Jen proto, aby utekla z pekla, ve kterém žila. Stejně už byla pošpiněná. Jediné, po čem toužila, aby už nikdy víc neslyšela otcův hlas a ta děsivá slova: "Buď hodná holčička a nikomu nic neříkej."
Je jasné, že Poeta, Kruege a Maller opravdu netušili, jak ji ta slova zasáhnou. Prostě jen vtipkovali, ale bohužel řekli větu, která ťala do živého...
A jen pro jistotu, kdyby to z toho nevyznívalo - ta nabídka, kterou nemohla Colleen odmítnout, byla možnost utéct od otce. Ať už byla cena jakákoliv...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:-(
:-(
Chudák holka. A ta poslední
Chudák holka. A ta poslední věta je opravdu strašlivá..
Ježkovi oči. :( Chudák.
Ježkovi oči. :( Chudák.
Strašlivé! To je pak jasný,
Strašlivé! To je pak jasný, že skončila jako prostitutka (a bohužel bylo takových asi hodně, ať už to byl někdo z rodiny nebo třeba hospodář...)
Jestli jsem si to nemyslela.
Jestli jsem si to nemyslela. Takovým by je měli sekat.
Bože, hrozná volba, když není
Bože, hrozná volba, když není žádná jiná.
svět není spravedlivý
svět není spravedlivý
No, tak nějak jste řekli, co
No, tak nějak jste řekli, co se k tomu dá říct. A vzal bych to za uzavřenou kapitolu a radši se k tomu nevracel. s mírným pokrčením ramen roznese piva a pak jde za bar narazit nový sud