Lekce z botaniky
Malá Aloy sbírá věci...
Rost se marně snažil udržet vážnou tvář, ale při pohledu na Aloy obalenou trním, jak k němu natahuje svou drobnou ručku s pichlavým kvítkem, to nedokázal.
„Holčičko, cos to vyváděla?“ smál se a začal z ní vytahovat bodlinky.
„Viděla jsem, jak sbíráš květiny a čaruješ z nich léky,“ pípla Aloy a pak ještě jednou, když jí Rost tahal bodláčí z vlasů.
„Jistě,“ pohladil ji, „ale léky se čarují i z méně nebezpečných květů.“
A náhle nastal čas učení. „Vidíš tu střapatou, jak si probila cestu sněhem?“ Aloy kývla. „Vždycky jí měj u sebe co nejvíc a dobře se ti povede…“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Kouzelný střípek!
Moc hezky napsané, usměrňovat napodobování je jeden z velkých darů otcovství...
Už aby to bylo. :-)
Už aby to bylo. :-)
Upřímně rozesmálo. Maličká
Upřímně rozesmálo. Maličká Aloy v bodláčí.
Určitě někdy musela být malý
Určitě někdy musela být malý ťuntík. :-)
to je roztomilý
to je roztomilý
A Rost je báječná postava.
A Rost je báječná postava.
Nádherné!
Nádherné!
Děkuju za pochvalu. :-)
Děkuju za pochvalu. :-)
Krásné... takové něžné
Krásné... takové něžné
awwwwww...
awwwwww...