Stále stejná cesta
Arien se již po tísíkráte vydala na svou pouť. Začala prudce stoupat nad vrcholky hor Pelóri v Amanu a poté, co loďka dosáhla požadované výšky, se vydala směrem k západu.
Trasa byla jednotvárná a všude musela být ve stejný čas jako včerejšího dne. Vzpomínala na léta svého bezstarostného mládí, když ve Vánině zahradě zalévala zlaté kvítí a pletla si z něj zářivé věnce do vlasů. Přesto by neměnila. Dmula se hrdostí nad odpovědností, kterou dostala a těšilo ji kolik radosti každý den přináší svit květu Laurelinu.
A hlavně musela neustále dávat pozor, aby ji nedostihl Tilion, kterému pravidla moc neříkala.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moje oblíbené mytologické
Moje oblíbené mytologické zdůvodnění, proč Měsíc obíhá jinak než Slunce.
Vďaka za pripomenutie mojich
Vďaka za pripomenutie mojich obľúbených postáv :)
Moc hezké :)
Moc hezké :)