Jako by to byla nehoda
Předchází: Priority
Nejdřív ztuhla, kočka uvažující, zda strpí pohlazení výměnou za naději na mléko.
Náhle se pohnula dopředu. Každý ví, že léčitelé dokážou rány zacelit. Méně známo je, že je dokážou vytvářet. Protivník přestává útočit, brání se neexistujícím drápům, nechtějí se pustit.
Magicky ranit je však náročnější než léčit. Mnohem. Léčitelka namáhavě sesílá kouzlo a přitom se snaží dostat k jezírku.
Skálař využívá chvilkové nepozornosti společníků a soustředí se na krystal. Nesmí se dostat do nesprávných rukou.
Olivín se tříští na tisíce kousků. Jakákoli magie, kterou mohl skrývat, je nenávratně pryč.
Těžce zkoušený a momentálně nepodpíraný strop vydává poslední varování. Pak praská.
Obhajoba: zvíře jsou ty magické spáry, které nechtějí pustit jednu z postav.
Následuje: Ven z toho
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
tak to jsem nečekala, že na
tak to jsem nečekala, že na ně fakt spadne
Kdo mluví o padání? Zatím
Kdo mluví o padání? Zatím jenom praská. Zatím. :-)
Krásné obrazy. Skvělé drabble
Krásné obrazy, napínavé. Skvělé drabble!
Díky.
Díky.
Takže nakonec nepořídili?
Takže nakonec nepořídili? Zaujalo mě, že zranit je těžší než léčit. Čekala bych to naopak podle logiky, že rozbít je lehčí než spravit, ale nevím, jak u tebe funguje léčitelství
Uvidíme. :-)
Uvidíme. :-)
Původně jsem tu nelogičnost chtěla okomentovat, ale nebylo místo.
Myslím, že jde o to, že při léčení se tkáně směřují k tomu, aby se "přirozeně" regenerovaly. Při zranění musí nějak vyvinout sílu, aby tkáně narušila na způsob nože nebo drápu. Takže v jistém smyslu musí vytvořit ten nůž či drápu čirou energií.
Týjo! To je dobře
Týjo! To je dobře vystupňovaná scéna, krystal se tříští a padá strop, finiš fenomenální!
Díky.
Díky.
I to je řešení, nakonec nikdo
I to je řešení, nakonec nikdo nebude mít nic.
Já začínám mít strach, že až
Já začínám mít strach, že až dopíšu, sesypou se na mě nespokojenci. A přitom trousím stopy, že "vše je jinak" už pěknou chvíli.
No nazdar
No nazdar