Muž z krbu

Tajemný pane z krbu. Ty, který umíš číst v lidských myslích a navěky žiješ v srdcích těch, kteří tě potkali.
Můj osamělý Doktore.
Není v mých silách zapomenout, jakkoli moc bych si to přála. Každý den, když slunce zmizí za obzorem, aspoň jednou vyhlédnu z okna, aspoň na okamžik. Jsi tam někde - tam vysoko, mezi zářícími hvězdami. Chvíli s někým a nakonec vždycky sám. Stále na cestách.
Kolik je takových, jako já? Těch, co vzhlíží k obloze a netroufají si vyslovit skrytou myšlenku. Rozsviť hvězdu za každého z nás a jediné, co uvidíme, bude nebe rozzářené světly.

Můj osamělý Doktore.