Máma říkala

„Co to děláš?“ zeptala se Kopretiny své sestry, momentálně se zmítající v křeči na zemi.
„Kliky,“ zafuněla Kopretina.
„Vim, že toho budu litovat, ale proč?“
„Abych byla nabušená,“ vysvětlovala Kopretina. „Čuč na ty bicáky.“ Sestra čučela, ale bicáky neviděla.
„Jsme kytky. Kytky nemají svaly, tudíž ani bicáky.“
„Já ale nechci bejt kytka. Budu strom!“
Sestra nevěděla co říct. Všichni věděli, že Kopretina nevyrostla zrovna z kvalitního semínka, ale tohle však i na ní bylo moc.
„Nemůžeš být strom.“ Zkusila to nakonec.
„Máma říkala, že můžu být co chci,“ odsekla Kopretina, zatímco se pokoušela posilovat kamínkem.
Sestra si jen rezignovaně povzdechla.