Zadušen horou zlata

Kdysi dávno do města přišli cizinci.
Dostali dary nevídané, i jídlo, střechu nad hlavou.
Zpočátku byli laskaví. "Máme vás rádi," říkali. "Jste naši přátelé. Chceme mír."
Chodili volně po městě, a zalíbilo se jim mnoho pokladů.
Tu začali mluvit jinak. "Přinesli jsme vám kulturu," říkali, "a víru v pravého Boha. Poslechněte."
Lidé odmítli. Měli své bohy, kteří je opatrovali, a své tradice, kterou ctili.
Zaleskly se kyrysy, zatřpytily meče.
Usmívali se, i když zabíjeli. "Šíříme království Boží na zemi," říkali každému zabitému. "Mír a lásku."
A Bůh se odvrátil a plakal zlaté slzy, že zemřel na kříži za nenávist Cortézovu.