Nepoeti

Vždycky když složil z papíru zvířátko a vdechl mu život, biologiářka běsnila. Honila koníčka, velrybu nebo vlaštovku po třídě, dokud neulovila, neroztrhala a stvořitele nenafackovala.
„Holubník mi tady z toho dělat nebudete!“
Zlobilo ho to, život se má dávat, a ne brát, jednou se dožral a zpod prstů mu vyrostl štír.
Učitelka vyjekla, zděšením jí zapadly oči, musela do nemocnice a on ze školy.
Když vyrostl, oblíbil si krabice. Kancelář zazvířetil spoustou pomocníků, chobotnice podávala tužky, sponky, razítka a nůžky, želva podpírala nohy, slon vozil na záchod.
Spálili je. Vedoucí ochranky, personální ředitel, vrchní bezpečák.
Jeho bestiář se rychle zaplňoval.