Poustevník bez samoty

Ani světci-svědci neušetřeni vynalézavosti uctívačů děl lidských rukou, jejichž nejzazší hrůzou časná bolest a kteří ve střetu s odlišným kultem dokazují ten svůj právě a jen mocí konání, jímž člověk od pádu disponuje nad nestvořeného Boha: trýznivým týráním.
A tak ze čtrnácti svatých pomocníků v nemocích a nouzích nejvyšších jen poustevník a pijan laního mléka Jiljí, rozdav všechno, co měl, a uchýliv se do samoty neprostupných hvozdů, prodíraje se trním a bodláčím, dožil smrti nenásilné: ani on však neušetřen pekla těch druhých, vyhledán zbloudilým šípem lovícího panovníka a povolán za opata na místě nehody vystavěného kláštera. Mniši však tišší.