Přesčas

Lance byl rád, že lodní systém na noc ztlumil osvětlení na přijatelnou míru. I když, termín noc ve vesmíru poněkud postrádal význam. Povzdechl si. Ach, jak mu chyběla Země. Světlo slunce, široký oceán, dokonce i déšť. Děsilo ho, jak jsou jeho vzpomínky s každou uplynulou minutou stále matnější.
Konečně došel ke svému cíli.
„Pidge! Víš, že po večerce máš laboratoř zapovězenou, že? Nemám dojít pro Shira?“
Dívka polekaně vyskočila na nohy, které pod ní po mnohahodinovém sezení povolily. Vypadala, jako by nespala celé roky.
Lance jí zvedl do náruče a jal se jí odnést do pokoje.
Alespoň rodinu stále měl.