Labutě

Nahrazuji téma č. 21 - Perpetuum mobile
Už od malička jsem pro to dřela. Neměla jsem kamarády, jen tanec. Chtěla jsem to.
Bolelo to, fyzicky i psychicky. Ten věčný tlak. Být nejlepší. Ale já to chtěla. Co na tom? Každý den to stejné, rozcvičení, tréninky, nácviky, doma to samé. No a co?
Udělala bych pro tu roli cokoliv. Řvala jsem na mámu. Myslela na to, že nikdo nesmí být lepší. Co je na tom?
Pak tu jsou stíny. Zrcadla. Škrábance. Ta druhá. Labutě.
Musím odtančit. Létat na pódiu. Slyšet potlesk, cítit na sobě obdivné pohledy diváků. Být dokonalá. Musím.
Nedokážu přestat.
Roztáhnout křídla. Tančit. Být navždy labutí.