Lev jde hřbitovem. Obvykle jeho návštěvy stíhá jen o svátcích a rodinných výročích, ale říká si, že na zintenzívnění této aktivity je ještě mlád. Vzápětí mu dochází relativita myšlenky. Okolo vidí nejeden hrob lidí, kterým byl na světě vyměřen kratší čas než jemu.
Zazní gong a rozhlas vyzývá k opuštění hřbitova. A to si Lev uvědomuje, že civilizovaný svět ten čas neustále organizuje. I o dovolené ho Lev musí nějak měřit. Jinak by nevěděl, kdy se má vrátit do práce.
Míří k později zavírajícímu Méďovi. Neboť si vzpomněl na heslo carpe diem, vlastně teď, za soumraku, carpe diem et noctem.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
https://www.youtube.com/watch
mila_jj
https://www.youtube.com/watch?v=onbkJlsQiYs
tu znáš?
Díky, neznal jsem. Lyrické
Chrudoš Brkosl…
Díky, neznal jsem. Lyrické ztvárnění této myšlenky.
Krásné ač potemnělé. Mě
Peggy Tail
Krásné ač potemnělé. Mě jednou na hřbitově zamkli.
Díky. I já mám zkušenost se
Chrudoš Brkosl…
Díky. I já mám zkušenost se zamčením na hřbitově.
pěkné
Tora
pěkné
Děkuji, jsem rád, že se
Chrudoš Brkosl…
Děkuji, jsem rád, že se líbilo.
Co jste vy, byli jsme i my.
Esclarte
Co jste vy, byli jsme i my. Silné existenciální myšlenky nutno jít rozdýchat do hospody (tedy pro Lva, já funguji jiným způsobem).
Tak, tak. Díky za komentář.
Chrudoš Brkosl…
Tak, tak. Díky za komentář.