NESOUTEŽNÍ bez nároku na bod.
Život rámovaný údery zvonu. Kovový hlas hlásající, že uplynula další půlhodina. Písek tekoucí ve skleněném žaláři. Skřípění pískovce. Rutina. Tradice. Zvyk. Dny šedé jako hladina oceánu.
Tak jako se oceán vzedme bouří, tak hvizt píšťaly třístí šeď o hladinu. Písek mezi střepy. Člun se objevil na obzoru před polednem. Návrat kapitána uvítali, jak se patří. Uznalé výkřiky patřily Ludlowovi. Radost zkalená ztrátou. Připijí si na padlé druhy. Až přijde čas.
Seděli pro ti sobě. Jen oni tři.
„Pánové, přiznejme si, že to bylo fiasko. Na navázání přátelských styků můžeme zapomenout. A do toho se nám tu pohybuje plně vyzbrojený dvojpalubník.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
skřípe to. To je úžasný, jak
Aries
skřípe to. To je úžasný, jak je tam slyšet, že pohoda a uvolnění se rozhodně nekoná
Děkuji.
Terda
Děkuji.
njn, mají co dělat teda.
Tora
njn, mají co dělat teda.
Hlavně, že je zpátky.
To jo.
Terda
To jo.
Řekl bych, že se tomu
Killman
Řekl bych, že se tomu střetnutí s tou větší lodí asi nevyhnou...
To se stává.
Terda
To se stává.
A je po diplomacii...
Regi
A je po diplomacii...
Na řadě je agresivní
Terda
Na řadě je agresivní vyjednávání.
Řekl bych, že se schyluje k
Faob
Řekl bych, že se schyluje k námořní bitvě...!
Nejspíš.
Terda
Nejspíš.