Nad propastí

Rozhodnutí plout do přístavu vyvolalo vlnu nevole. Morálka posádky visela nad propastí. Vztek bublající pod pokličkou poslušnosti.
První se ozval Jones.
“Beztak se nám smůla lepí na paty kvůli němu,” pustil pusu na špacír u večeře.
“Je to Jonáš!” praštil pěstí do stolu. “A s Jonášem se musí…”
“Jonesi, neblbni, to by byla vzpoura,” krotil vášně bocman.
“A to, že tam kapitána nechal, vzpoura neni, jo?”
“Jonesi, uklidni se…”
Větu nedokončil. Jones se svými kumpány se na bocmana vrhli. Strhla se pořádná mela. Uťal ji příchod pana Miltona.
Ten večer doktor rovnal tři zlomené nosy.
Nazítří měla devítiocasá kočka svátek.