Skoro jako famfrpál

Restaurace penzionu byla plná lidí v dresech s nápisem Oceláři Třinec. Soustředěně sledovali velikou televizní obrazovku.
„To je hokej. Zápas s kladenskými Rytíři,“ vysvětloval šeptem majitel. „Natřem jim to.“
Hagrida hra zaujala. Hráči honili pálkami po hladké ploše malý černý předmět. A to rychlostí, která téměř snesla srovnání s famfrpálem.
„Góóól!!!“ ozval se hromový jásot. Hagrida atmosféra strhla a nadšeně skákal a křičel s ostatními. „Góóól!“
„Plekanec přihrává… Jágr… a gól,“ zaznělo z televize.
„Jóó!“ Hagrid opět vystřelil ze židle. Tentokrát ale do hrobového ticha a sám.
„Drrahoušku,“ zatahala ho za rukáv Olympa. „Nepatřří ten Jágrr k tomu drruhému drružstvu?“