#83

Medvěd 83 s mohutným šplouchnutím dopadl do říčního koryta. Letěl alespoň pět metrů a nestihl se na náraz nijak připravit. Rozplácl se po zádech v mělké vodě, za ním se sesypala sprška hlíny, větviček a servaného listí.
Příliv adrenalinu ho hned zvedl na nohy. Zmateně se ohlédl nad sebe, na vrchol útesu, z kterého ho právě shodila nevypočitatelná síla přírody, hnaná mocným mateřským pudem. Měla číslo 128.
Grazer na něj zavile zírala ze stromu, skrz malé okénko mezi větvemi.
83 se otočil a pomalu odcházel. Hlava se mu motala. Shodila ho vůbec? Nebo se jí jen příšerně lekl? Nevzpomínal si.