47. kapitola

V následujících dnech vše běželo podle plánu. Znalec se dostavil a ocenil, v dalším týdnu již byla dohodnuta valná hromada u notáře. Domácí v oněch dnech stáhl svou výpověď a Rafael se cítil být téměř na vrcholu blaha.
Na valnou hromadu na notářství tedy dorazil ve velmi dobré náladě. Hromada proběhla jako na drátkách a když notář jednání ukončil, Rafael se neudržel, vrhl se na Saskii a vášnivě ji políbil.
Když spolu odcházeli z notářství, Rafael nadhodil:
"Tak jsme, Saskie, náš vztah pozvedli na opět vyšší level. Nepůjdeme to někam oslavit?"
"Kdepak, já už brzo budu mít školu, ale hlavně, ty musíš být zavčas v kavárně. Abys ji řádně otevřel bez zpoždění. Jako spolumajitelka si potrpím na efektivitu. A jen tak mimochodem, kromě finančního vkladu dám do kavárny i něco navíc. Zítra nám stěhováci přivezou do kavárny mé piano."
Rafael pochopil, že jeho společenství se Saskií nebude žádná formalita a že Saskie se bude na řízení společnosti aktivně podílet. Ale nevadilo mu to, protože v něm stále byl intenzívní pocit blaženosti. Už si ani nevzpomněl, že před docela krátkou dobou vzbuzoval ve Sváťovi Lahodilovi naději, že se opět stane jeho parťákem na fekálním voze.