"Stůj, dál nesmíme," pípla Diana a zarazila se uprostřed cesty.
"Proč ne? Cíl naší dobrodružné výpravy leží tam za tím kopcem. Kdo vysvobodí princeznu, když ne největší hrdinové?" povzbuzovala ji Anne.
"Bez dospělého doprovodu smím pouze do školy či na návštěvu k přítelkyni. Váš pozemek tady končí, dál nesmíme."
"Ale Diano, my nejsme děti, jsme rytíři." Anne byla podmanivě přesvědčivá. Diana kývla. Toho dne osvobodily princeznu, zabily draka a ještě stihly odpolední čaj.
Paní Barryová považovala Anne za podvratný živel, ale Anne jen kousek po kousku posouvala hranice Dianiny mysli, aby ji nakonec zcela osvobodila.
Připravila Dianu na 20. století.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To jsou mi věci! Inu, ta
Faob
To jsou mi věci! Inu, ta hranice mezi nebezpečným a nebezpečně úzkostlivým je někdy věru tenoulinká! (Zdvořile: "stůj", nikoli "svůj" v první větě...)
Ajo! Cvakání na telefonu
Kleio
Ajo! Cvakání na telefonu přináší riziko automatických oprav. :D
Já tu aspon odložím kačenku,
Terda
Já tu aspon odložím kačenku, když už mě nenapadá inteligentní komentář.
Káčkáč
Kleio
Káčkáč
To je moc krásné :) To
Evangelista biolog
To je moc krásné :) To osvobozování je hezky poeticky vyjádřeno :)
A já moc dekuji. :-)
Kleio
A já moc dekuji. :-)
♥ a šla na to fakt dobře :)
Carmen
♥ a šla na to fakt dobře :)