Rozhlédl se po svých posluchačích, kteří napětím tajili dech. Přilákal tentokrát celý dav, od nejmenších dětiček s očima vykulenýma dokořán, jak hltaly jeho píseň o statečné rytířce a princezně zakleté ve draka, po vousaté muže a světaznalé ženy, jenž se vzadu opírali o zeď a tvářili se, že neposlouchají - ale naslouchali.
Všichni naslouchali.
Ty děti vepředu ještě nevěděly, že štěstí může proklouznout mezi prsty jako písek. Že se ve skutečnosti může stát, že rytířka princeznu nezachrání.
Ti dospělí vzadu, pro které byla krutost reality denním chlebem, už zapomněli, že je vždy potřeba věřit ve šťastné konce, jakkoliv nepravděpodobné.
Zpíval dál.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
pěkný
Aries
pěkný