Osmé přikázání

Svou chybu si uvědomil, když na něj synovec zaměstnavatelky začal chrlit otázku za otázkou. Ptal se na výcvik, na zbraně, uniformy, na Japonskou válku, které se přece musel účastnit!
Některé otázky vyřešil jiskrnou divadelní improvizací, jiným se vyhnul takřka baletně, u těch nejtěžších předstíral, že nerozumí. S každou další vteřinou ho ale víc a víc svíral pocit, že se dopustil strašlivého hříchu. Proč si raději nevymyslel nějaký dobrý důvod, proč na vojně nebyl?! Gospodi...
Willi Sternbach opustil kancelář. Konstantin morálně poražen usedl ztěžka na židli a zpytoval svědomí. Když odpoledne odcházel ze zaměstnání, odnesl si (omylem) s sebou podnikovou tužku.