Ptal jsem se, kdo mě to...

"Kde to jsem?" řekl jsem.
"Tam kde tě nikdo nikdy nenajde." odpověděl neznámý.
"Takže u tebe doma," řekl jsem s pousmáním.
"Jak to... No nic, každopádně na tebe mám pár otázek..."
"Ty si mě praštil po hlavě?" vyhrkl jsem náhle.
"Co," zeptal se udiveně.
"Ty si mě bacil po hlavě?" zopakoval jsem trpělivě.
"No, teda vlastně... Víš, já vlastně nevím, asi moji lidé... Ale proč se na to ptáš?!" řekl již otráveně.
"Nic, jenom mě to zajímalo," odpověděl jsem.
"No dobře, tak už bychom snad mohli přejít k výslechu," řekl unaveně neznámý.
"A kdy bude večeře?" zeptal jsem se hned."