Rada nad zlato

„Jsem z toho trochu nervózní,“ přiznal se Albus Harrymu, když oba stáli vedle vlaku do Bradavic a on do něj měl poprvé nastoupit.
Harry se na něj usmál.
„Nemusíš se bát. To za mých mladých let…“
Najednou jeho proslov přerušily vzpomínky, které mu sebrala všechna slova.
Za mých mladých let jsem několikrát málem umřel, vystavil jsem svoje přátele nebezpečí, sledoval svoje blízké a kamarády umírat, šel po mě Voldemort, přišel jsem o rodiče a-
„Tati? Tati?“ zamával Albus Harrymu před obličejem.
Ten párkrát zamrkal a probral se z transu. Už ho, ale nenapadla povzbudivější slova než:
„Bude to dobrý, uvidíš.“