U Nevilla

Kdyby mi někdo v dobách mého princovství řekl, že skončím jako mazlíček jedenáctiletého kouzelníka, asi bych ho dal zavřít za urážku majestátu. Jako ropušák jsem však neměl na výběr.

Z Nevilla se vyklubal slušný, citlivý hoch, možná až moc citlivý, který u rázné babičky moc pochopení nenašel. A tak si za mě udělal vrbu.
Hned první večer mi před spaním vyprávěl o sobě a svých rostlinách, až usnul uprostřed věty.

Suchý vzduch bytu nedělal dobře mé žabí kůži, potřeboval jsem do koupelny. Nenápadně jsem poskakoval místnostmi, až jsem ji našel. Vnikl jsem dovnitř a ztuhl.
Nevillova babička se právě koupala.