Asi se letos budu věnovat spíš osudům postav po hlavním (plánovaném) příběhu. Gabrielova pěstitelská šikovnost může a nemusí být založená na skutečných vlastnostech autorky.
Gabriel a Evangeline stáli bok po boku a dívali se na změť žlutých vysušených listů v květináči.
„To asi zachránit nepůjde, co?“ poznamenal Gabriel.
„Nevím, v Tovární ulici žije jeden nekromancer…“
„To nebylo vtipné.“
„Tohle taky není,“ mávla rukou směrem k tomu, co bývalo mučenkou. „Jak tomu vy právníci říkáte? Usmrcení z nedbalosti?“
„Já jsem nikdy netvrdil, že se umím starat o kytky.“
„Stačilo by zalévat. To sis nevšiml, že ti usychá?“
„Ale všimnul, ale buď se mi nechtělo se zvedat, nebo jsem měl práci, pak jsem na to zapomněl, a tak jsem musel odjet na to jednání na ministerstvo…“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak u nekromancera jsem
Eillen
Tak u nekromancera jsem vyprskla smíchy.
Skvělé drabble!
Do fandomu jsem zatím stihla
strigga
Do fandomu jsem zatím stihla proniknout jen přečtením popisu, ale tohle je skvělý. Obzvlášť nekromancer :-)