DMD č. 4. pro 4. 4. 2023. Téma: Umučená mučenka

Šli jsme jednou tak lesem přes pole a louku a našli jsme krásnou květinu. Podle internetu jsme zjistili, že je to mučenka a vzpomněli si, že je to droga, na které je můj táta závislý. Rozhodli jsme se zkusit, co vydrží. Sehnali jsme slimáky, kyselinu a nazítří začalo mučení. Připravili jsme si ostré nůžky. Nejdřív jsme ji zastřihli, pak vypustili armádu slimáků, přelili a dodělali kyselinou. Třetí den jsme se na ni šli podívat a zjistili, že je ta rostlina neobyčejně odolná. Rozhodli jsme se ji podpálit, ale zvrtlo se to. Kytka rychle v plamenech zmizela. Byla to umučená mučenka.

Kingsley zažíval dokonalý večer. Experimentoval s novým receptem, míchal raritní chutě a kuriózní ingredience, napínal pravidla pečení i zákony fyziky. Právě ve svém oblíbeném hmoždíři stloukal květy mučenky se šafránem, když dostal echo o atentátu na ministra. Mučenku nechal mučenkou. Raddlea vem čert, ale jsou v tom zapletení jeho lidé. Nebo lidé jeho lidí.

Když se vrátil domů, zbytky nadějných chutí se v hmoždíři rozkládaly už tři dny. Fabian a Gideon Prewettovi, staří kamarádi, tleli někde pod Oddělením záhad, Dorcas Meadowsová, jeho nejmladší kolegyně, byla mrtvá. Držel ho jenom dobrý pocit z toho, že pomohl zamést stopy vedoucí k Longbottomovým.

"Of *course* I can do it," Lion smirked at his new mentor.
They were watching a woman buying fruits at the market. His mark - last test before he becomes an agent.
The youngster skipped to the stall. He made sure she noticed him, picked up one of the fruits, polished it on his shirt then ripped it in half.
"Will you go out with me?" he offered her one of the halves.
"Wasn't it supposed to be an apple?" she quipped.
"Only if you're into snakes," he shrugged. "I prefer things more juicy."
She took a bite, locking his gaze.

Líza s Bulíkem seděli v hostinci U Osamělého náhrobku a kuli pikle u kakaa.
„Tak kam se vypravíme vanou času dneska? Chtělo by to záchrannou misi!,“ zahlaholil Bulík, vyskočil na židli a začal šermovat neviditelnou šavlí ve vzduchu.
„Co takhle za Marií Stuartovnou do Skotska! Tam se sice nehraje na trubku, ale zato na dudy,“ podotkla Líza.
„Jo! Nebo za kněžnou Ludmilou do Čech? Varovat ji, aby nechala šálu ve skříni a dopnula si plášť až ke krku. Pak by jí neuškrtili.“
„Pojďte pomoct mně!“ zavolal na ně doktor Proktor od kukaček, „žirafu vampýří bolí v krku.“
Začala odbíjet celá.

“Jejdanánku, co nám to zase nesete pane Vometal?” muž za pultem už zdálky zdravil nově příchozího. Ten začal vytahovat z kabely květináčky a stavět je na pult.
“Prosím Vás, taková lapálie. Prodal jste mi nějaké podivné ty Mučenky, co jsem tu bral minule. Listí to nemá, květy taky ne a potáhlo to takovými chlupatými chomáčky. Chtěl bych něco jiného.”
Šokovaný prodavač prohlédl květiny a pak se zeptal: “A pane Vometal, co takové pěkné okrasné kameny?”
***
Prodavač počkal až se za pánem zavřely dveře a potom zavolal dozadu: “Marie! Pojď se podívat! Viděla jsi někdy kytku co zároveň uschla a shnila?”

Když jde o kytky, seš ignorantskej chlap.

Jestli se mám nastěhovat do tvého holobytu, musí se zazelenat, zdomácnit. Jako projev souhlasu mi přineseš rozkvetlou mučenku.

Obecně ale z předmětu Partnerské ústupky propadáš a já se s tebou hroutím jako Joan Crawfordová v Drahé mamince. Netrvá dlouho a vybíjím se na mučence, protože tebe naprosto oddaně miluju a mučenka je jenom kytka.

Ale protože další den už zase souložíme jako psi a ty šukáš přímo božsky, snažím se večer mučenku vydolovat z popelnice. Připomíná obilí po mlatu. Novou seženu až za týden, ale ty si prázdného parapetu nevšimneš.

Prostě ignorantskej chlap.

Denis Creevey stál před dveřmi ONI a třásl se nervozitou. První akce a on ji takhle zvorá.

Když si ho zavolala šéfka Edgecombeová , mohl se přetrhnout nadšením.
"Creevey, zítra má schůzku greenwichská skupina. Tady máte podklady o jejích členech. Vyrůstal jste v mudlovském prostředí, určitě nebudete mít problém zapadnout. Vaším úkolem bude zjistit v čem se tito jedinci liší. Jsou to motáci, mají podprůměrné IQ?"
"Ano šéfová."

Proč jen nemá fotografickou paměť jako Grangerová, stýskal si, když přes noc šrotil patnáct stránek informací.
Bohužel nedostatek spánku si vybral svou daň.
Jak jen bylo to heslo, umlčená milenka nebo umučená mučenka?

Kráčela s hlavou vztyčenou.
Stud nechala dávno za sebou, v loži toho, kdo zákon zneužíval pro vlastní potěchu.
Ti, kteří ji léta kamenovali svými lítostivými pohledy, se teď chystali podpálit její hranici krvelačnýma očima.
V rukou svírala zástavu, která byla její poslední nadějí.
Odevzdá ji tomu, kdo ji léta topil útěšnou lží.
To kolem jeho hrdla se stáhne provaz pochopení, jak hluboko klesl.
Rozsudek dnes zazní jenom nad ním.
Skrze ni do jeho světa přišla bolest... a skrze její bolest se mu vrátí budoucnost.
Budou žít vedle sebe, s pochopením pro motivy toho druhého.
Právo se prodere trhlinou k úsvitu.

„Mango? Tady Ananas,“ představil se do telefonu kapitán Lefebvre. „Už týden nemáme žádné zprávy od Marakuji.“
…
„Vám se také neozval?
…
„Ne, Karambola taky nic neví.
…
„Durianovi bych nerad do něčeho strkal nos, ale asi nebude zbytí.“
S tím kapitán zavěsil. Leč ani poslední rada od Manga mu příliš nepomohla. O zmizelém agentovi s krycím jménem Marakuja nic nevěděl ani Durian, ani Pitahaya, ani Guava.
Tu na dveře zaklepal kurýr s balíkem. Lefebrve ho otevřel a zbledl. Uvnitř byla roztrhaná slupka marakuji, provázek, kleště, zápalky a poštovní známka republiky Marina Veneta.
Teď už nás zachrání jen Bob Saint-Clair, pomyslel si kapitán.