Jak 3. B. pomohla soudružce učitelce

Jednou před začátkem vyučování přišel do třídy soudruh ředitel a řekl děti, vaše soudružka učitelka je nemocná, budeme vás muset rozdělit do jiných tříd a odešel.
A Mach povídá, ty, Šebestová, to přece nemůžeme dopustit, a Šebestová řekla, to se ví, a celá třída souhlasila. A ještě to dopoledne šli všichni, dokonce i Horáček a Pažout, soudružku učitelku navštívit do nemocnice. Soudružka učitelka ležela v posteli a nevypadala vůbec dobře a Kropáček řekl, ty, Machu, nemohl bys zařídit, abysme se zmenšili a porazili ty bacily, jako ste to udělali mně s tou angínou? A Čermáková řekla, ale to se musíme pořádně ozbrojit. A tak Mach řekl do sluchátka, prosím, my bychom potřebovali být zase malincí, abychom mohli bojovat s bacily soudružky učitelky a taky bychom potřebovali zbraně a ze sluchátka se ozvalo, prosím, prosím, jenom si dejte opravdu pozor, tihle bacily jsou ještě zákeřnější, než Kropáčkova angína, a najednou byli všichni malincí a v rukou měli různé zbraně a protože zrovna v dějepise probírali husity, tak sluchátko pořídilo cepy a kůsy a různé jiné věci. A celá 3. B. se pustila do těch zákeřných bacilů a mlátila je vším, co měla po ruce a i bílé krvinky soudružky učitelky pomáhaly, takže za chvíli bylo po boji. A pokoji zatím doktoři koukali, jak soudružka učitelka vypadá líp a líp a soudruh primář řekl, to je zajímavé, asi jí pomohlo, jak tu byli na návštěvě ty děti. A další den před vyučováním zase přišel soudruh ředitel a řekl, děti, nikam vás dělit nebudem, soudružce učitelce se udělalo dobře, zítra už zase bude učit.