Jsem něžná. Něžná jako Mary-Beth ve svých romantických novelách, ale pořád je to
mučednická smrt.
A samozřejmě potenciální spoiler.
Chtěla naivní šťastný konec, ale papír, který snese všechno, se vzpíral a inkoust nechával roztřepené skvrny jako rány po noži.
Vrátil se k ní. Ležel s hlavou na jejím klíně a upíral na ni něžné šedivé oči.
Vrátil se k ní. Držela jeho hlavu na klíně, ale ty něžné oči z ní někdo vyrval. Doufala, že až potom. Věděla, že ne.
Vrátil se k ní. Nesl svou uťatou hlavu všechny ty míle, až k poslednímu místu, které si vybral pro hrob.
Nebyl to zázrak.
Nikdo nad jeho hrobem nepostaví katedrálu. Ale nebe tam je plné hvězd a nocí voní máta.
Nechtěla jsem. I jiný fandom jsem chtěla, ale Kieran si nezasloužil nic z toho, co se mu v jeho krátkém životě stalo a nezaslouží si být opomenut.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
I když ho neznám, tak je mi
Wolviecat
I když ho neznám, tak je mi ho líto. A jí taky.
Jak kdosi komentoval jeho
Lady Peahen
Jak kdosi komentoval jeho osud na YouTube: Kieran je důkaz, že být dobrý člověk je na h***o.
Tohle asi budou letos má
Roedeer
Tohle asi budou letos má oblíbená drabbles.
Tak to děkuji. Já si teď tak
Lady Peahen
Tak to děkuji. Já si teď tak nějak lebedím na pláních a v divokých hvozdech Západu a je mi tam dobře.