Jen tak jsem seděl na gauči a s jakým si napětím poslouchal onu skřítku přede mnou. Jen jsem chtěl vědět kde můj milovaný Mihail byl. Nebo spíš s kým byl.
„Už bych neměla nic říkat, pán se bude zlobit!” zaskřehotala skřítka a šlo poznat, že je jí nepříjemné ono téma. Jenže zmínka o nějaké potvoře mě nakopla.
„Nic mu neprozradím. Řekni mi jak se ta potvora jmenuje,“ řekl jsem jako by nic, ale to už skřítka utekla.
A tak jsem tam seděl v tichu s těmi nejhlučnějšími myšlenkami, které se jako rozjetý vlak nechtěly zastavit. Bylo to pro mě peklo.
To je tak, když Vám přítel prostě a jednoduše odejde do své domoviny se ještě postarat o potvoru a děcka.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
no jo, když má děcka...
Aries
no jo, když má děcka...