Vyprávěnka

Několik let po Velkém suchu, přišlo do kraje horké léto. Slunce svítilo každičký den a krajina zmírala. Občas přišla bouřka a hluboké studny nevysychaly, ale divoká zvěř přesto žíznila, rostliny usychaly.
Tak uschnul, tam kde křižovatku tří cest stíní prastarý dub, i jeden veliký lopuch. Před tím však dozrálo na něm mnoho ježatých plodů. Většina jen z mateřské rostliny sklouzla a darmo na zemi uvadla. Jeden byl jiný. Skulil se na cestičku a poledním vedrem se kutálel pryč. Večer zafoukal vítr. Pomohl malému ježku dostat se až k hranicím Rubové země. Tam pocítila semínka vláhu, zapustila kořínky a zazelenala se.