Buříni

Žena v Zemi nezemi byla dosti překvapená podivnými cestujícími, nebyli jako lidé, byli jiní. Křivé tělo, dlouhé ruce, ale krátké nohy. Byli na vlakového nádraží.
,,Promiňte?“ zeptala se té divnověci.
Tělo zůstalo stát jen hlava se na ni otočila. ,,Ano?“
Mírně zděšená, co právě viděla se zeptala ,,Kdy jede vlak domů?“
Svou dlouhou rukou vzal buřinku z hlavy ,,Madam, tuhle jel poslední, ale další jede za chvíli.“
,,Když jede další, tak snad není poslední, ne?“
,,A tohle snad vypadá jako Země odkud jste?“
-----------
V tom se skrz zvonící budík probudila, ale ta věc i s buřinkou stála nehybně v rohu.