Matýsek

Trimuji krásného drsnosrstého jezevčíka. Přivedli ho oba, panička i páneček a je vidět, že jsou na pejska hrdí. Ten vzorně stojí a já si užívám pohodovou práci.
„Je moc hezký,“ prohodím „má papíry?“
„Ano. Matýsek je náš první pes s rodokmenem,“ odpoví pán.
„Dosud jsme měli samé voříšky. Matesa nám nabídl nám soused, když nám umřel ten poslední, Edoušek. On je náš soused myslivec a Mates se prý do lesa nehodí, protože nemá žádný lovecký pud,“ říká paní.
„Týden po tom, co jsme si ho vzali, nám ten pes bez loveckého pudu, vyvraždil celý babiččin kurník,“ dodá pán se smíchem.