Byla jednou jedna princezna. Jmenovala se Ellena. Žila v krásném zámku s tatínkem a svou kamarádkou Amélií.
Princeznu ale zaklela zlá čarodějnice. Princezna byla ještě miminko. Čarodějnice poslala černou bouři. Ta zahalila celé království v den, kdy bylo princezně dvacet let. Na pomoc přijel princ Jan z vedlejšího království.
Princezna svoje narozeniny prožívala znova a znova. Řekla to Amélii, Janovi a královskému alchymistovi. Společnými silami porazili zlou čarodějnici a bouři zahnali.
Den se princezně přestal opakovat. Našla si nového kamaráda Jana. Taky pochopila. že má Amélii hodně ráda.
Ellena a Amélie měly svatbu a pokud nezemřely, žijí šťastně až dodnes.
„Mamí, mamí, ještě jednu!" „Povídej víc o té čarodějnici!" „Ne, řekni tu část, jak přijel strejda Jan." Eliška a Martin se překřikovali a málem by se do sebe pustili, kdyby nebyli zababušení ve svých postýlkách.
Amélie zaklapla knížku a vstala: „Už je moc pozdě. Zase zítra. Všichni koníci šli spinkat, i dědeček už leží v posteli."
Děti ještě chvíli mrmlaly, ale když obě dostaly sladkou pusu na dobrou noc, usmály se na maminku a zavřely oči.
Když je Amélie za pár hodin přišla zkontrolovat (společně s Ellenou), oba spokojeně spali jako dudci. Amélie Ellenu objala kolem pasu a ta jí vtiskla unavený polibek do vlasů.
„Miluju tě," zašeptala Ami. „A je taky."
Ellena jí odpověděla úsměvem, ze kterého bylo jasné, že ona to cítí úplně stejně.
:) <3
Apatyka
:) <3
Dojetík!<3
Kleio
Dojetík!<3
To je krásné :)
Esti Vera
To je krásné :)
Děkuji :)
Evangelista biolog
Děkuji :)