Zvědavost silnější víry

Leonardo cítil, že ruka, jindy tak ve všem jistá, trochu se mu chvěje. Třímal ostrý skalpel a hleděl na tělo, vyprahlou skořepinku bez duše. Bez života bylo druhý den a v márnici nechal pět zlatých florinů, aby se nikdo neptal.
Nadechl se a provedl první, nejtěžší řez. Fascinovaně se probíral člověčím nitrem. Ta precisnost uspořádání nemohla pocházet než z rukou Stvořitele. Všechno důležité na člověku i v něm našel dvakrát. Dvé ledvin, dvé plic... jak to, že srdce, kde duše dlí, je v člověku pouze jednou?
Prořízl srdeční svalovinu.
Tak přece, usmál se a načrtl do poznámek dvě srdeční komory.