Nulová saturace

Pátrání je sblížilo, že spolu některé večery trávili nad skleničkou vína. Edith toho měla hodně na srdci, co ji tížilo, a Viktor byl skvělý naslouchač.
„Nikdo, kdo to neviděl, si nedokáže představit, jaká šílená muka to pro ty děti byla. Když se vypnul přívod krve z mimotělního oběhu, nezemřely hned. Viděla jsem, jak červeně svítí tisíce kontrolek v řadách nad sebou, jak všechny trpí, a nemohla jsem udělat nic ani pro jednoho jediného. Pořád to mám před očima.“
Viktor ji chytil za ruku. Neříkal nic, nebylo jak utěšit.
Nikdo nemohl napravit nemoc doby, která si vybrala daň na těch nejnevinnějších.