Sloužit Republice

„Taky máš tu stejnou fotku jako Rex, Echo?“ Brýlatý klon ji už kolikrát zahlédl, ale teprve teď se na ni zeptal.
„Jo,“ holohlavý klon fotku odložil. Vypadal na ní jinak, černovlasý, usměvavý… spokojený. „Tehdy jsem Republice sloužil rád. Nevypadal jsem ani takhle,“ obsáhl rukou své vzezření. „Teď působím nepřirozeně. Pokusy Separatistů mě změnily zvnějšku i zevnitř,“ chtěl mluvit dál, ale nedostal příležitost.
Tech ho objal.
„Ty nejsi žádná chiméra, Echo. Všichni jsme Republice sloužili do poslední chvíle… a neznám nikoho z klonů, kdo by toho zvládl tolik, co ty.“
„Ale vy…“
„My jsme defektní.“
„Jo… všichni jsme. Já i ty.“