Desatero autorů z blízka i z dálky

Z mnoha směrů se na život umí podívat Peggy. Zábavně s ponaučením, když se ptá "Co z toho kluka bude" i osudově a bolestně, když sám Osud říká: "Přijdu hned." Ani jí samé se nevyhne a mě samotnou strašně bolí, že jsme se společně musely ptát "Co s tím?"
Snad ještě víc všestranně píše Aveva, která se mi letos několikrát trefila do notiček ze života, zejména tím, že Nic neroste do nebe, což přiznat si je občas To nejtěžší. Naopak na roztomile vážnou notu uhodila jinde a Zůstalo jí to.
Aries psala úžasně napínavý příběh na pokračování, ze kterého magie přímo zářila, dokud se jí nepostavila do cesty Zavřená brána. Doporučuji celý příběh, je to ohromující.
Oživování cest od Julie mě zvláštním způsobem okouzlilo. Pobavení Julie nabídla, když popsala Zhoubný vliv andělů na zemědělství.
Šmelda odkryl mnoho různých zapomenutých i na první pohled zřejmých koutů historie. Lidsky děsivě podal Pragmatismus smrti, dramatický zlom vystihl, když nám sdělil jaká je Nejlepší barva pro rubáš, a mile připomenul šťastné shledání, kdy byl cestovatel Konečně u cíle.
Dain připsal ke známému mýtu zářivý střípek, který objasňuje, jaká byla První noc.
Iantouch jen tak mimochodem bavil scénkami z všednedenního života, ať už se konaly Po bitvě, nebo je dokonce provázely Mystické okolnosti. Někdy však zvážněl a já vysoce cením, že se nám představil Petr.
Na vážnou a přemýšlivou notu letos často psala Dangerous. Mrazivě sugestivní jsou Dvojníci, naléhavá je rytmická výzva "Otevři!. A doporučuji ke čtení mnohá další. Brala dech.
Různorodá ve svém efektu byla i drabblátka od Tenny. Posmutnělou nostalgii přinesla Zhořklá chuť máku. Naopak škodolibé pobavení s sebou neslo poznání, že Záporáci musí počítat se vším.
Dramatické příběhy letců tradičně předložil Bestie. Velice specifickým a oči otevírajícím způsobem se jich dotkl v obrazu Dva letci, dvě strany, jeden úděl.