Tak znovu a lépe

Konečně mu to došlo. Trochu zahanbeně se zahleděl do jejích studánkově modrých očí. „Evičko?“
„Nějak nám to setkání po letech nevyšlo, co?“ usmála se. „Tak se budem tvářit, že to bylo jen nanečisto, a zkusíme to znovu naostro,“ řekla trochu rošťácky.
„To jako myslíš, že bych měl začít tím, že jsi nám nějak vyrostla?“ začal se smát taky. Eva mu už jako holka dokázala vždycky zvednout náladu.
„Vy byste ode mne stejnou větu asi taky zrovna neocenil, pane řediteli,“ na oko se durdila.
„Jé, přece mi nebudeš vykat!“ řekl a přešel k podstatnějšímu tématu: „Hele, nezbyl tu ještě kousek koláče?“