Společník

„Elixíry jsem doplnil,“ řekl Geralt a utáhl si zapínání na kazajce.
„A musíš jít?“ zeptal se ho poněkud roztřesený Marigold. „Pamatuješ přece, jak to bylo s tou poslední strigou, že?“
Zaklínač si básníkovy rostoucí paniky nevšímal. „Tahle není tak zákeřná. A ty se mnou nejdeš, tak co se staráš?“ zeptal se Geralt, ale Marigolda to neuklidnilo.
Regis, dosud potulující se opodál, se nečekaně zjevil za bardovým ramenem. Tomu přejel mráz po zádech.
„Ještě štěstí, že ho budeš doprovázet,“ řekl úlevně.
Regis vycenil špičáky. „Kdepak, Marigolde, zůstanu tu s tebou a budu ti dělat společnost.“
Marigold vypadal, že na místě zcepeněl.