Věnováno mé babičce.
31. prosince 1975
Celý den jsem se nemohla ubránit bilancování. Byl to těžký rok. Verunka roste hrozně rychle. A máme nového prezidenta. Toho nejpříkladnějšího. Dostatečně poučeného z krizového vývoje.
Začíná poslední čtvrtstoletí. Budou tu soudruzi ještě na jeho konci? Vstoupí s námi do nového tisíciletí? Na věčné časy...
Láďa většinu dne střílel. Vím, že taky bilancuje. Chybí mi. Chybí mi ten, kým byl, než ho zničili.
Vstupujeme do posledního čtvrtstoletí. Láďo, budeme takto žít ještě na jeho konci?
---
Volební lístky z roku devadesát měla pečlivě uschované jako posvátný důkaz. Ale třetího tisíciletí už se nedožila. O dva roky a den.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je velmi osobní a...
Faob
To je velmi osobní a... posmutnělé. Skvěle sepsáno.
Ach.
Terda
Ach.
Krásně smutné
mamut
Krásně smutné
Smutné...
Killman
Smutné...
Děkuji moc za pěkné komentáře
Kumiko
Děkuji moc za pěkné komentáře.
Krásně smutné,
Tlegy
Krásně smutné, ale výborně vystihuje téma. Kdo to zažil tak chápe. Hrozná doba.
Děkuju moc. Babičku jsem
Kumiko
Děkuju moc. Babičku jsem nikdy nezažila, ale z jejích deníků, které si moje máma čítávala, některé věci číší. Třeba taková zdánlivá beznaděj. Budeme nové tisíciletí slavit pod rudou hvězdou? Možná je důležité si to připomínat.