Leandros se nespokojeně ošil a otřel si z čela pot. Bylo pravé poledne, slunce pražilo a nad dlažebními kostkami malého Budapešťského náměstíčka se tetelil vzduch. András po jeho boku vypadal vyrovnaně, dokonce se lehce usmíval.
„Ehm, dědo?“
„Ano?“
„Seš si jistý, že přijde?“
„Když nepřijde, zneuctí tím můj návrh a upadne tak v nemilost se všemi následovníky. Musí přijít. A on to ví. Jinak je budeme moct zabít na potkání.“
„Ehm, dědo, víš, že je to upír?“
Nastala chvíle naprostého ticha, během které Andrásovi nejdříve cukl jeden koutek, a pak se jeho ústa roztáhla do lišáckého úsměvu. Hodiny odbily poledne.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Líbí!
Peggy
Líbí!
Mám dlooouuhé vedení ... teď
mila_jj
Mám dlooouuhé vedení ... teď mi to došlo! Je úžasná!
Ou, to je vychytralé! :-)
Rya
Ou, to je vychytralé! :-) András je vykuk!
Ajta krajta! To jsou ty
Mia
Ajta krajta! To jsou ty rychlé noční dopisovačky, když člověk nestíhá :D díky
Tak tomu se říká nehezký
Aveva
*taky se lišácky šklebí*
Keneu
To je náramně mazané a povedené.
Ajta, krajta. Tady je někdo
Profesor
Ajta, krajta. Tady je někdo vyčůraný...;-P
Moc mazané!
Danae