Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Jezdím tramvají, chodím ven se psem a meju nádobí, při jednom nebo druhém nebo třetím mě většinou něco napadne... ;)
Nejhorší možný způsob (aspoň pro mě): sedět u počítače a zírat na prázdnou stránku :-)
U mě zabere, když s někým mluvím. Nejlépe s někým, kdo se taky účastní DMD, ale ani to nemusí být o DMD, spíš jen potřebuju implikovaný pochopení, a při rozhovoru mě pak hodně často něco napadne.. pak jsou dny, kdy mám absolutně nemluvné podmínky i náladu, jako třeba dneska, a to se pak chytám kdečeho. Někdy zabere sprcha, jindy ta chvíle těsně před spaním, kdy už to člověk smířeně vzdá a jde si lehnout. Myšlenky si před usnutím víří sem a tam a najednou nápad.. Mám asi nechutně škodolibou múzu, ale tohle ji vyloženě baví.
Já ji letos nějak nehledám, ke mně přichází sama. Když jí to chvilku trvá, obvykle hledám útočiště v logickém posouzení, který můj fandom se do tématu hodí a nechám se vést boží prozřetelností.
Já se občas jdu projít kolem knihovny, někdy mi to pomůže vybrat fandom, na který téma samo naskočí.
Jinak se letos občas pokouším (snad slušně) zpracovat i nápad, který není od počátku nijak skvělý, když vím, že nic lepšího už ze sebe nevydám. Říkám si, že v běžném psacím životě také není každý den posvícení a zatnout zuby a táhnout je dovednost, kterou je dobré trénovat ;)
Já prostě sednu k počítači, koukám na bílou stránku a nakonec i něco napíšu. Vyzkoušela jsem ale všechno možné - dlouhé rozhovory s kamarádem, procházení svých knih a snaha přijít na nějaký super fandom nebo nápad, uklízení, procházku... Ale stejně nakonec nejlepší výsledky mám, když to ze sebe nějakým způsobem vymlátím přímo. Jinak mně se obecně lépe tvoří hned po ránu, takže vstanu, dám si čaj a napíšu drabble. Je pěkné mít v tom takovou rutinu.
Když se nápad nedostaví rovnou, začnu si pohrávat se slovy v zadání a vytvářet slovní hříčky. Dřív nebo později z toho obvykle buď něco vypadne, nebo mě to minimálně pobaví a naladí na správně 'kreativní' notu.
A protože mám daný fandom, tak občas taky pomáhá 'rozhovor s postavami' - prostě se jich zeptám, "holky, kluci - co s tím uděláme/komu z vás se to hodí" a vždycky se aspoň jeden z nich přihlásí (nebo ho ostatní vyšoupnou dopředu). Jinak taky pomáhá jít na chvíli dělat něco úplně jiného, nebo brainstorming přes Skype s dalšími drabble-pozitivními lidmi :)
Mně popravdě nejvíc pomáhá cesta z a do práce. Většinou za tu půlhodinku, kdy si můžu jen tak přemýšlet, něco vymyslím. Jde to i v tramvaji, ale ideální je, když se mi povede vzít alespoň kousek pěšky. Obecně prostě pomůže, když si člověk část mozku zaměstná něčím jiným.
Mimochodem, včera jsem viděla hezký článek o překonávání autorských bloků - http://litreactor.com/columns/7-strategies-to-outsmart-writers-block Jedna z rad sice více méně je, jděte si napsat drabble, ale i tak to stojí za přečtení.
Hodně nápadů (nejen během DMD) mě napadá venku, když jdu do nebo ze školy, se psem nebo třeba něco zařídit. Jinak když už vidím téma, obvykle nastane jedna velká panika a duto. Takže si pustím hudbu a dumám. Když jé téma jo záludné, tak se radím... nejčastěji s tetičkou Wiki a strejdou Gůglem, abych téma, které je pro mě momentálně neuchopitelné (třeba ty nutrie) rozebrala na atomy a molekuly a to už se pak většinou něco vyvrbí. To rozpitvávání je asi nejúčinnější, protože obecná témata typu "Krev" nebo "Konec" se mi píšou špatně. Takže čím větší počáteční panika, tím líp se mi ve výsledku píše :)
Mám takový pocit, že v minulých letech to bylo jinak, ale letos asi takto:
nepřiletí-li spásná hláška rovnou (to je právě to, co se mi letos nedaří), mám vypsaný seznámek zkratek jednotlivých Period dramas a procházím je jedno po druhém a říkám si, na kterou postavu nebo situaci by se to tak hodilo... stejně jako mám seznam osob z Fans and Fascinations a snažím se vystihnout, kdo by se k čemu hodil.
Druhá identita je svobodnější, ovšem někdy má taky těžký trable. Stejně má ale víc šikovnejch nápadů, potvora. Jak je čerstvá, choděj jí ty specifický slovní obraty, který je pak už jen třeba zabalit do sta slov :)
A klasicky se stává, že než dojdu od myšlenky k papíru, ty nejlepší útvary zalezou a nechtějí se ukázat znova, potvory.
Múzy uplácím jen barevným inkoustem... a kvůli časovýmu presu si letos dokonce některý drabbles nestíhám napsat předem na papír, jak jsem měla ve zvyku. Tak možná proto se Múzy zlobí.
Všem držím palce, ať nás nepronásleduje tematická paranoia, ať se zboří autorské bloky a ať jsou témata praštěná právě takovou měrou, která inspiruje.
Nápady dostávám zásadně ve sprše nebo na záchodě. Navrhovala jsem, že strávím celý duben v koupelně, kam mi bude nějaká dobrá duše nosit jídlo, ale nějak to neprošlo. :)
Nejlepší je se odreagovat. Jdu se projít, třeba i nakoupit nebo se věnuju nějaké domácí práci. Většinou mě něco napadne. Spolehlivě pak pomáhá sex. Často je taky dobrý rozhovor se správnými lidmi.
Pokud mě něco nenapadne hned (což se stává více než zřídka), jistí to sprcha. Tam mě většinou něco trkne a pak píšu. Ne-li, nechám to být a jdu spát, pak intenzivně přemýšlím během dne, nejčastěji v dopravních prostředcích, někdy i během přednášky (letos zatím jednou, ale loni jsem v hodinách napsala spoooustu drabblat :)). A pak třeba něco přijde. Když ne, tak na to už musím vědeckou metodou, systematicky - tzn. procházím si všechny možné fandomy a zkouším, jak bych to na ně napasovala. Pak to udělám. Je to metoda účinná, nicméně nejméně oblíbená a většinou z ní nevyjde kdovíjaká kvalita... No, toť vše :)
Je až děsivé, že moje poslední vyjádření tady jsou stará 9 let. Musím říct, že se svým mladším já pořád souhlasím v tom, že mě drabbly hodně napadají ve sprše nebo v autobuse, na přednáškách už to nejde, protože jsem přednášející (ti mladí mají tolik svobody! hrůza!). Nepříjemným zvykem mého mozku je taky vyplodit nápad těsně před usnutím, takže musím zase vyskočit a sepsat to, jinak mi zápletka okamžitě zmizí.
Mě asi nejvíc pomáhá civět chvíli na prázdnou stránku ve wordu. Ono to pak prostě nějak přijde. Možná proto nedokážu napsat nic rukou na papír. Třeba se u mně kvůli DMD rozvinula nějaká divná forma techno-dysgrafie.
Já taky nedokážu psát na papír. Nejen drable, nic. Kdysi jsem se tak pokoušela psát povídku, protože jsem zrovna neměla počítač. Pak jsem vyhodila dvě kompletně přeškrtané stránky, kde zůstala jedna téměř nečitelná věta, v konečné verzi stejně vypuštěná pro nadbytečnost.
Mám to stejný. Na papír si tak maximálně poznamenám větu nebo nápad, když není počítač po ruce. Potřebuju mít před sebou pohyblivý stavební materiál textu, který můžu mazat, přesouvat, dopisovat, vylepšovat a zhoršovat. A představa, že bych to stejně musela nakonec z papíru přepsat do počítače, je taky dost děsná ;)
To jsem ráda, že nejsme jediná kdo není schopen na papír psát. Ještě na gymplu jsme měla kroužkový blok a psala do něj. Teď už toho nejsem schopná. Moc škrtám, měním, přepisuju a tak... A na papíře aby se v tom prase vyznalo.
Já jsem psala na papír do roku 2010, kdy začalo DMD. Tam jsem začala psát do Wordu, protože počítá slova, a od té doby nejsem schopná psát na papír (jen v krajní nouzi to jde). O_o
Mně se zase mnohem lépe píše na papír, než rovnou do PC, i když letos mě občas nedostatek času donutil datlovat to rovnou. Ale s papírem se mi přemýšlí líp. Vyžívám se v tom, asi.
A jak tu bylo zmíněno počítání... no co, napíšu a pak jedu, za každejma pěti slovama udělám svislou čáru, každá druhá čára dostane indexovou hodnotu 10, 20, 30, ... Ve svym příručním sešitě už mám odhad, kolik textu je cca sto slov... :D *archaik*
Já píšu zásadně na papír, pak přepisuju. Jen párkrát jsem musela psát rovnou a vůbec mě to netěšilo. Co se týče počítání, nikdy nebyl problém, píšu do čtverečkovanýho sešitu, tak si vždycky pod text udělám tabulku 10x10 a vpisuji první písmena slov. Buď se to tam vleze, nebo ne :).
Já co se DMD týče, píšu tak půl napůl, do počítače i na papír, ale vzhledem k tomu, že nevlastním notebook a můj počítač, jakmile si to budu moci dovolit, může jít rovnou do muzea historických kuriozit, možná i tak trochu převládá papír. A mimo DMD píšu na papír skoro vždycky. Pravdu dí Danae, že je to otravnější, že si člověk nemůže v klidu smazat a přesouvat text, že musí škrtat, mnohdy i půl stránky nebo celou stránku, a to nemluvím o tom, jak se ty papíry a sešity ztrácí a různě někam zakládají a odlétají a jak je žerou psi a kradou plivníci, ale já prostě potřebuju cítit ruku na papíře. A když mám momentální nápad, musím si ho alespoň část rovnou poznamenat, a většinou neodolám a začnu ho ještě během dne rovnou na papíře rozvíjet, a je to pak příšerně nepřehledný, asi jako tenhle komentář, ale mít to jen v počítači a vědět, že se k tomu zase dostanu až večer nebo zítra, by mě asi brzo zabilo.
Já jsem jednou, když zrovna nešlo psát na počítači, zkusila jen tak škrábat na papír a zjistila jsem, že to jde, dokonce nebyl ani takový problém počítat slova. A od té doby to sem tam praktikuju. Jednou jsem dokonce většinu sepsala v metru (kde normálně nepíšu vůbec nikdy nic). Letos jsem jich takhle na papír pár sepsala v práci, naposledy i včerejší kousek (ale pšššt!) A jednou i kousek, který jsem nakonec nepoužila.
Na papír jsem napsala stovky stránek. V tramvaji. "Přepisování" do počítače pak už provádím bez toho papíru, protože v hlavě je to napsané. Protože zas tak moc času u počítače netrávím, teda když zrovna není duben, že. ;)
Já když chci něco napsat, musím prostě poctivě přemýšlet. Občas mi to přijde až absurdní, je to svým způsobem jako práce. Když jí dostatečnou dobu věnujete, uděláte ji dobře, když ne, nedopadne to nic moc. Když dost dlouho přemýšlím nad tématem, rozebírám ho a procházím moje oblíbené fandomy, něco mě napadne.
A k diskusi o papíru, minulý rok jsem asi dvě drabble napsala na papír (na oddílových schůzkách). Ale v zásadě se mi píše lépe do počítače, tak nějak mě to i více inspiruje.
tak at to tady trochu ozivime, vetsinou na prochazkach se psem. A nez dojdu domu, tak to treba zapomenu, napadne me neco jineho, nebo to zmutuje.
Dalsi zdroj inspirace jsou hodiny, ukazujici 23:5X.
Inspirace mě přepadá na toulkách nebo v MHD. Ne úplně ideální pro zapisování věcí, ale občas si nějaký nápad zapamatuju. Chůze se mi hodně osvědčila při rozplétání zašmodrchaných uzlů a vyplňování děr v příběhu. Jak člověk jde, tak to nějak přijde.
Tyjo, koukám, že to mám po devíti letech pořád stejně :D v podstatě bych na svých tehdejších tvrzeních nezměnila ani čárku, jen s tím, že času na přemýšlení a rozhovory, energie na psaní a v posledních pár letech i těch nápadů obecně mám nějak o dost míň...
Jezdím tramvají, chodím ven
Rya
Jezdím tramvají, chodím ven se psem a meju nádobí, při jednom nebo druhém nebo třetím mě většinou něco napadne... ;)
Nejhorší možný způsob (aspoň pro mě): sedět u počítače a zírat na prázdnou stránku :-)
U mě zabere, když s někým
strigga
U mě zabere, když s někým mluvím. Nejlépe s někým, kdo se taky účastní DMD, ale ani to nemusí být o DMD, spíš jen potřebuju implikovaný pochopení, a při rozhovoru mě pak hodně často něco napadne.. pak jsou dny, kdy mám absolutně nemluvné podmínky i náladu, jako třeba dneska, a to se pak chytám kdečeho. Někdy zabere sprcha, jindy ta chvíle těsně před spaním, kdy už to člověk smířeně vzdá a jde si lehnout. Myšlenky si před usnutím víří sem a tam a najednou nápad.. Mám asi nechutně škodolibou múzu, ale tohle ji vyloženě baví.
Jj, rozhovory mi taky
Quartermaster
Jj, rozhovory mi taky pomáhají. Nakonec se vždycky dostanu do netušených dimenzí :)
Já ji letos nějak nehledám,
Profesor
Já ji letos nějak nehledám, ke mně přichází sama. Když jí to chvilku trvá, obvykle hledám útočiště v logickém posouzení, který můj fandom se do tématu hodí a nechám se vést boží prozřetelností.
Já se občas jdu projít kolem
Danae
Já se občas jdu projít kolem knihovny, někdy mi to pomůže vybrat fandom, na který téma samo naskočí.
Jinak se letos občas pokouším (snad slušně) zpracovat i nápad, který není od počátku nijak skvělý, když vím, že nic lepšího už ze sebe nevydám. Říkám si, že v běžném psacím životě také není každý den posvícení a zatnout zuby a táhnout je dovednost, kterou je dobré trénovat ;)
Já prostě sednu k počítači,
Brygmi
Já prostě sednu k počítači, koukám na bílou stránku a nakonec i něco napíšu. Vyzkoušela jsem ale všechno možné - dlouhé rozhovory s kamarádem, procházení svých knih a snaha přijít na nějaký super fandom nebo nápad, uklízení, procházku... Ale stejně nakonec nejlepší výsledky mám, když to ze sebe nějakým způsobem vymlátím přímo. Jinak mně se obecně lépe tvoří hned po ránu, takže vstanu, dám si čaj a napíšu drabble. Je pěkné mít v tom takovou rutinu.
Když se nápad nedostaví
Blanca
Když se nápad nedostaví rovnou, začnu si pohrávat se slovy v zadání a vytvářet slovní hříčky. Dřív nebo později z toho obvykle buď něco vypadne, nebo mě to minimálně pobaví a naladí na správně 'kreativní' notu.
A protože mám daný fandom, tak občas taky pomáhá 'rozhovor s postavami' - prostě se jich zeptám, "holky, kluci - co s tím uděláme/komu z vás se to hodí" a vždycky se aspoň jeden z nich přihlásí (nebo ho ostatní vyšoupnou dopředu). Jinak taky pomáhá jít na chvíli dělat něco úplně jiného, nebo brainstorming přes Skype s dalšími drabble-pozitivními lidmi :)
Mně popravdě nejvíc pomáhá
Julie
Mně popravdě nejvíc pomáhá cesta z a do práce. Většinou za tu půlhodinku, kdy si můžu jen tak přemýšlet, něco vymyslím. Jde to i v tramvaji, ale ideální je, když se mi povede vzít alespoň kousek pěšky. Obecně prostě pomůže, když si člověk část mozku zaměstná něčím jiným.
Mimochodem, včera jsem viděla hezký článek o překonávání autorských bloků - http://litreactor.com/columns/7-strategies-to-outsmart-writers-block Jedna z rad sice více méně je, jděte si napsat drabble, ale i tak to stojí za přečtení.
Hodně nápadů (nejen během DMD
Terda
Hodně nápadů (nejen během DMD) mě napadá venku, když jdu do nebo ze školy, se psem nebo třeba něco zařídit. Jinak když už vidím téma, obvykle nastane jedna velká panika a duto. Takže si pustím hudbu a dumám. Když jé téma jo záludné, tak se radím... nejčastěji s tetičkou Wiki a strejdou Gůglem, abych téma, které je pro mě momentálně neuchopitelné (třeba ty nutrie) rozebrala na atomy a molekuly a to už se pak většinou něco vyvrbí. To rozpitvávání je asi nejúčinnější, protože obecná témata typu "Krev" nebo "Konec" se mi píšou špatně. Takže čím větší počáteční panika, tím líp se mi ve výsledku píše :)
Mám takový pocit, že v
Zuzka
Mám takový pocit, že v minulých letech to bylo jinak, ale letos asi takto:
nepřiletí-li spásná hláška rovnou (to je právě to, co se mi letos nedaří), mám vypsaný seznámek zkratek jednotlivých Period dramas a procházím je jedno po druhém a říkám si, na kterou postavu nebo situaci by se to tak hodilo... stejně jako mám seznam osob z Fans and Fascinations a snažím se vystihnout, kdo by se k čemu hodil.
Druhá identita je svobodnější, ovšem někdy má taky těžký trable. Stejně má ale víc šikovnejch nápadů, potvora. Jak je čerstvá, choděj jí ty specifický slovní obraty, který je pak už jen třeba zabalit do sta slov :)
A klasicky se stává, že než dojdu od myšlenky k papíru, ty nejlepší útvary zalezou a nechtějí se ukázat znova, potvory.
Múzy uplácím jen barevným inkoustem... a kvůli časovýmu presu si letos dokonce některý drabbles nestíhám napsat předem na papír, jak jsem měla ve zvyku. Tak možná proto se Múzy zlobí.
Všem držím palce, ať nás nepronásleduje tematická paranoia, ať se zboří autorské bloky a ať jsou témata praštěná právě takovou měrou, která inspiruje.
Nápady dostávám zásadně ve
Gwendolína
Nápady dostávám zásadně ve sprše nebo na záchodě. Navrhovala jsem, že strávím celý duben v koupelně, kam mi bude nějaká dobrá duše nosit jídlo, ale nějak to neprošlo. :)
Odreagováním. Jdu se projít,
Elrond
Nejlepší je se odreagovat. Jdu se projít, třeba i nakoupit nebo se věnuju nějaké domácí práci. Většinou mě něco napadne. Spolehlivě pak pomáhá sex. Často je taky dobrý rozhovor se správnými lidmi.
Pokud mě něco nenapadne hned
Smrtijedka
Pokud mě něco nenapadne hned (což se stává více než zřídka), jistí to sprcha. Tam mě většinou něco trkne a pak píšu. Ne-li, nechám to být a jdu spát, pak intenzivně přemýšlím během dne, nejčastěji v dopravních prostředcích, někdy i během přednášky (letos zatím jednou, ale loni jsem v hodinách napsala spoooustu drabblat :)). A pak třeba něco přijde. Když ne, tak na to už musím vědeckou metodou, systematicky - tzn. procházím si všechny možné fandomy a zkouším, jak bych to na ně napasovala. Pak to udělám. Je to metoda účinná, nicméně nejméně oblíbená a většinou z ní nevyjde kdovíjaká kvalita... No, toť vše :)
Je až děsivé, že moje
Smrtijedka
Je až děsivé, že moje poslední vyjádření tady jsou stará 9 let. Musím říct, že se svým mladším já pořád souhlasím v tom, že mě drabbly hodně napadají ve sprše nebo v autobuse, na přednáškách už to nejde, protože jsem přednášející (ti mladí mají tolik svobody! hrůza!). Nepříjemným zvykem mého mozku je taky vyplodit nápad těsně před usnutím, takže musím zase vyskočit a sepsat to, jinak mi zápletka okamžitě zmizí.
Mě asi nejvíc pomáhá civět
Quartermaster
Mě asi nejvíc pomáhá civět chvíli na prázdnou stránku ve wordu. Ono to pak prostě nějak přijde. Možná proto nedokážu napsat nic rukou na papír. Třeba se u mně kvůli DMD rozvinula nějaká divná forma techno-dysgrafie.
Já taky nedokážu psát na
Aries
Já taky nedokážu psát na papír. Nejen drable, nic. Kdysi jsem se tak pokoušela psát povídku, protože jsem zrovna neměla počítač. Pak jsem vyhodila dvě kompletně přeškrtané stránky, kde zůstala jedna téměř nečitelná věta, v konečné verzi stejně vypuštěná pro nadbytečnost.
Mám to stejný. Na papír si
Danae
To jsem ráda, že nejsme
Terda
To jsem ráda, že nejsme jediná kdo není schopen na papír psát. Ještě na gymplu jsme měla kroužkový blok a psala do něj. Teď už toho nejsem schopná. Moc škrtám, měním, přepisuju a tak... A na papíře aby se v tom prase vyznalo.
Já jsem psala na papír do
Dangerous
Já jsem psala na papír do roku 2010, kdy začalo DMD. Tam jsem začala psát do Wordu, protože počítá slova, a od té doby nejsem schopná psát na papír (jen v krajní nouzi to jde). O_o
Mně se zase mnohem lépe píše
Zuzka
Mně se zase mnohem lépe píše na papír, než rovnou do PC, i když letos mě občas nedostatek času donutil datlovat to rovnou. Ale s papírem se mi přemýšlí líp. Vyžívám se v tom, asi.
A jak tu bylo zmíněno počítání... no co, napíšu a pak jedu, za každejma pěti slovama udělám svislou čáru, každá druhá čára dostane indexovou hodnotu 10, 20, 30, ... Ve svym příručním sešitě už mám odhad, kolik textu je cca sto slov... :D *archaik*
Já píšu zásadně na papír, pak
Smrtijedka
Já píšu zásadně na papír, pak přepisuju. Jen párkrát jsem musela psát rovnou a vůbec mě to netěšilo. Co se týče počítání, nikdy nebyl problém, píšu do čtverečkovanýho sešitu, tak si vždycky pod text udělám tabulku 10x10 a vpisuji první písmena slov. Buď se to tam vleze, nebo ne :).
Já co se DMD týče, píšu tak
strigga
Já co se DMD týče, píšu tak půl napůl, do počítače i na papír, ale vzhledem k tomu, že nevlastním notebook a můj počítač, jakmile si to budu moci dovolit, může jít rovnou do muzea historických kuriozit, možná i tak trochu převládá papír. A mimo DMD píšu na papír skoro vždycky. Pravdu dí Danae, že je to otravnější, že si člověk nemůže v klidu smazat a přesouvat text, že musí škrtat, mnohdy i půl stránky nebo celou stránku, a to nemluvím o tom, jak se ty papíry a sešity ztrácí a různě někam zakládají a odlétají a jak je žerou psi a kradou plivníci, ale já prostě potřebuju cítit ruku na papíře. A když mám momentální nápad, musím si ho alespoň část rovnou poznamenat, a většinou neodolám a začnu ho ještě během dne rovnou na papíře rozvíjet, a je to pak příšerně nepřehledný, asi jako tenhle komentář, ale mít to jen v počítači a vědět, že se k tomu zase dostanu až večer nebo zítra, by mě asi brzo zabilo.
Já jsem jednou, když zrovna
Esclarte
Já jsem jednou, když zrovna nešlo psát na počítači, zkusila jen tak škrábat na papír a zjistila jsem, že to jde, dokonce nebyl ani takový problém počítat slova. A od té doby to sem tam praktikuju. Jednou jsem dokonce většinu sepsala v metru (kde normálně nepíšu vůbec nikdy nic). Letos jsem jich takhle na papír pár sepsala v práci, naposledy i včerejší kousek (ale pšššt!) A jednou i kousek, který jsem nakonec nepoužila.
Na papír jsem napsala stovky
Rya
Na papír jsem napsala stovky stránek. V tramvaji. "Přepisování" do počítače pak už provádím bez toho papíru, protože v hlavě je to napsané. Protože zas tak moc času u počítače netrávím, teda když zrovna není duben, že. ;)
Já když chci něco napsat,
Lee
Já když chci něco napsat, musím prostě poctivě přemýšlet. Občas mi to přijde až absurdní, je to svým způsobem jako práce. Když jí dostatečnou dobu věnujete, uděláte ji dobře, když ne, nedopadne to nic moc. Když dost dlouho přemýšlím nad tématem, rozebírám ho a procházím moje oblíbené fandomy, něco mě napadne.
A k diskusi o papíru, minulý rok jsem asi dvě drabble napsala na papír (na oddílových schůzkách). Ale v zásadě se mi píše lépe do počítače, tak nějak mě to i více inspiruje.
tak at to tady trochu ozivime
Naughtilus
tak at to tady trochu ozivime, vetsinou na prochazkach se psem. A nez dojdu domu, tak to treba zapomenu, napadne me neco jineho, nebo to zmutuje.
Dalsi zdroj inspirace jsou hodiny, ukazujici 23:5X.
Inspirace mě přepadá na
Birute
Inspirace mě přepadá na toulkách nebo v MHD. Ne úplně ideální pro zapisování věcí, ale občas si nějaký nápad zapamatuju. Chůze se mi hodně osvědčila při rozplétání zašmodrchaných uzlů a vyplňování děr v příběhu. Jak člověk jde, tak to nějak přijde.
Tyjo, koukám, že to mám po
strigga
Tyjo, koukám, že to mám po devíti letech pořád stejně :D v podstatě bych na svých tehdejších tvrzeních nezměnila ani čárku, jen s tím, že času na přemýšlení a rozhovory, energie na psaní a v posledních pár letech i těch nápadů obecně mám nějak o dost míň...